O živlech František Bardon
Vše, co bylo stvořeno, jak makrokosmos, tak i mikrokosmos, tedy velký a malý svět, se
vytvářelo působením živlů. Proto se při postupném zasvěcování budeme zabývat nejdříve těmito
silami, abychom poznali jejich hloubku a rozmanitost.
Okultní literatura přinesla o živlových silách dosud pramálo, takže jsem se rozhodl zpracovat
dokonale toto ještě neobjasněné vědecké pole a odhrnout závoj, který tyto vesmírné zákony zastírá.
Je to velmi zodpovědný úkol, neboť není snadné přesvědčit nezasvěcence natolik, aby o bytí a
působení živlů získali nejenom vědomosti, ale aby byly později i sami schopni tyto síly také
ovládat.
Celý vesmír se rovná hodinovému stroji s kolečky do sebe zapadajícími a vzájemně na sobě
závislými. I samotný pojem božství, jakožto nejvýše chápatelného bytí, lze rozčlenit v aspekty,
odpovídající ostatním živlům. O tom vsak podrobněji v příslušné kapitole o Bohu.
Nejstarší orientální spisy označují živly jako Tatvy. Naše evropská literatura věnuje těmto
Tatvám pozornost jen natolik, že upozorňuje na jejich dobré účinky a varuje před neblahými, tj.
uvádí, co je záhodno konat za vlády Tatev nám příznivých a čeho se máme nutně vyvarovat při
proudění Tatev nám nepříznivých. O správnosti této skutečnosti nelze nijak pochybovat, avšak vše,
co bylo dosud uveřejněno, se týká jen nepatrného aspektu všech živlových účinků. Jak lze účinky
živlů, tedy Tatev, zjistit pro osobní potřebu, je povětšině uvedeno v astrologických spisech.
My však hodláme vniknout hlouběji do tajemství živlů a zvolíme proto jiný klíč, který je sice
analogický s astrologickým, nemá s ním však nic společného. A tohoto klíče, o němž čtenář dosud
nemá ponětí, se naučíme všestranně používat.
Jednotlivé práce, analogie a Účinky živlů popisuji postupně v jednotlivých kapitolách.
Nemluvím jen o teorii, ale upozorňuji zároveň i na praktické upotřebení, neboť právě zde je ukryto
největší arkánum.
O této velké tajné vědě živlů píše již nejstarší kniha moudrosti, kniha Tarotu, kde je na první
stránce zobrazen mág, jenž ukazuje na živly a jejich zvládnutí. Na této první kartě symbolizuje:
meč-živel ohně
hůl-živel vzduchu
pohár-živel vody
a mince-živel země.
Z toho vidíme, že již v antických mystériích byl právě mág určen pro první kartu tarotu a
zvládnutí živlů zvoleno za první zasvěcovací akt.
Zachovávaje tuto tradici věnuji proto i já největší pozornost především živlům. Jak z dalšího
poznáme, je klíč k nim univerzálním prostředkem, jímž můžeme řešit všechny vyskytnuvší se
problémy. Pořadí Tatev je dle indického přiřazení následující:
Akáša-princip éteru
Tejas-princip ohně
Vaju-princip vzduchu
Apas-princip vody
Prithivi-princip země
Indická nauka praví, že čtyři hrubší Tatvy vznikly z Tatvy páté, tedy z akášického principu.
Akáša je tudíž princip příčiny a můžeme ji pokládat za sílu pátou, za tak zvanou kvint-esenci.
Dle univerzálních zákonů zastávají živly v těle určité funkce, z nichž nejhlavnější jsou: budovatelské, udržovací a rozkladné. Pozitivní, tedy budovatelská část v těle připadá aktivní stránce živlů a rozkladnou tj. spalovací práci konají negativní živlové vlastnosti. Zastává tudíž např. Ohnivý princip po aktivní stránce s jeho elektrickým fluidem aktivní, budovatelskou, expanzivní činnost a opak toho připadá jeho negativní stránce. Vodní princip má po aktivní stránce na starosti budovatelskou činnost a po stránce negativní se stará o rozklad veškerých tekutin. Vzdušný princip má za úkol usměrňovat v těle elektrické fluidum ohně a magnetické fluidum vody a udržovat je v rovnováze. Proto je považován za princip neutrální nebo zprostředkovatelský. O zemním principu je v základním klíči o silách řečeno, že v těle má úlohu udržovat pospolu všechnytři živlové činnosti. Ve své aktivitě oživuje, sílí, buduje, udržuje atd. ve své negativitě koná pravý opak. Zemnímu principu dále náleží jak růst těla, tak i jeho úpadek.
V potravě jsou živly obsaženy pomýchaně. Do těla se nám dostanou chemickým procesem, který je v něm udržuje. Z hlediska medicíny vyvolává příjem jakékoli potravy spolu s dechem v těle spalovací proces, v němž hermetik vidí mnohem více než pouhý chemický postup. V tomto spalování spatřuje vzájemné rozpouštění potravy. Můžeme to porovnat s ohněm, jehož plamen je udržován pomocí palica. Na udržování této práce, tedy na potravě a dechu, závisí život. Aby každý živel obdržel potřebnou pohonnou látku, je záhodno přijímat potravu smíšenou která obsahuje živlové základní látky. Kdybychom byli např. po celý život odkázáni pouze na jednostrannou stravu, naše tělo by bezpodmínečně onemocnělo, jinými slovy, stalo by se disharmonickým. Rozkladný proces vyvolaný vzduchem a potravou, dodává živlům potřebnou látku, která je udržuje ve stálé činnosti. To je přirozený způsob lidského života. Schází-li jednomu nebo druhému živlu potřebná, tedy pohonná látka projevuje se to hned v příslušných funkcích. Dostane-li se např. ohnivý živel v těle k větší činnosti, pocítíme žízeň, u vzdušného živlu hlad, u vodního nás obestře zima a u zemního se dostaví únava. Rovněž každé přesycení živlů vyvolá v těle zvýšení jejich činností. U ohně se projeví jako touha po pohybu a činnosti, voda způsobí větší vyměšování. Přesycený vzduch nás upozorňuje, abychom se v jídle omezili a přesycená zem se jeví v aspektech pohlavního života, což se nemusí vždy vybíjet jen v pohlavních pudech, nýbrž (a to zejména u starších lidí), se dostaví touha po zvýšené pracovní činnosti, po vnější tvořivosti apod.
Rozumná životosprává udržuje harmonii živlů v těle
O čtyřech živlech, jejich vlastnostech a smíšeninách Agrippa
Jsou čtyři prvky, podstaty všech hmotných věcí: oheň, země, voda a vzduch. Z nich jsou složeny
veškeré věci, které vznikají ne snad jejich seskupením, nýbrž jejich přeměnou a spojením. Jestliže věc
rozrušíme, opět se rozpadá v prvky. Žádný však z prvků výše uvedených nenacházíme čistý. Více
méně jsou smíšeny s jiným a dají se přeměniti. Kupříkladu rozředěné bláto poskytuje vodu a vysušené
dává zemi; teplem však zahřáto mění se ve vzduch a tento přehřát v oheň, který jsa uhašen vrací se
v podobu vzduchu, avšak přechlazen dává zemi, kámen či síru, jak vidíme při blesku. Plato však se
domnívá, že země vůbec je nepřeměnitelná, ostatní pak prvky že se dají přeměniti v zemi i vzájemně
mezi sebou. Země je tedy složena z částí, které ji tvoří a poznovu ji vždy složí. Každý prvek má své
dvě hlavní vlastnosti. První, specificky svoji, podržuje a druhou, která jest jeho jakýmsi
prostředníkem, souvisí s prvkem následujícím. Oheň jest horký a suchý, země suchá i mokrá, voda
mokrá a studená vzduch studený a teplý. Tímto způsobem prvky dvěma opačnými vlastnostmi jsou
opačné povahy. Ku příkladu oheň je protivou vody, země pak vzduchu.
Také jiným způsobem prvky se od sebe liší. Některé totiž jsou těžké, jako země a voda, jiné lehké,
jako vzduch a oheň. Stoikové nazývali první druh prvků pasivním, druhý pak aktivním. Plato rozlišuje
prvky jiným způsobem a přikládá každému tři vlastnosti: ohni jas, jemnost a pohyb, zemi temnost,
hustotu a klid. Na základě toho jsou protivami oheň a země, ostatní pak prvky mění své vlastnosti dle
nich, takže vzduch přejímá dvě od ohně, totiž jemnost a pohyb a jednu od země, totiž temnost. Naproti
tomu voda má dvě vlastnosti země, totiž temnost a hustotu a jednu vlastnost ohně, totiž pohyb. Oheň
jest dvakrát jemnější, třikrát pohyblivější, čtyřikrát jasnější než vzduch. Vzduch jest dvakrát jasnější,
třikrát jemnější a čtyřikrát pohyblivější než voda. Konečně voda jest dvakrát pronikavější země, třikrát
jemnější a čtyřikrát pohyblivější. Stejně takový je poměr ohně ke vzduchu, jako vzduchu k vodě a
vody k zemi a naopak, jako se má země k vodě, tak má se voda ke vzduchu a tento k ohni. Toto jest
tedy kořenem a základem všech věcí, jejich povah, sil a podivuhodných vlastností a výsledků. Kdo
pak tyto vlastnosti prvků a jejich smíšeniny poznal, snadno dokáže díla podivuhodná a úžasná a stane
se dokonalým mistrem přírodní magie.
