František Kabelák
Umění koncentračni je velmi známé nejširším kruhům. Nelze mi tedy o něm říci nic nového. Popsat kon-
centrační stav může pouze školený odborný psycholog. Tím nejsem, a proto uvedu jen několik poznámek z
hlediska umění magického, do něhož je koncentrace většinou hermetiků řazena jako část tak zvané magie
mentální. Magie mentální je slovo, kterým před mnoha lety nazvali američtí okultisté, vyšlí ze školy theosofické,
psychurgii antických chrámů.
Existuje mnoho rozmanitých moderních příruček, jak se naučit koncentraci snadno a rychle. Obsahují dobrá
zrnka, ale také mnoho plevele, tak jako všechny moderní knihy snažící se o přílišnou popularizaci. Zcela jinak
hledí na koncentrační cvičení ku příkladu západní kabbala nebo východní joga. Kdyby bylo dbáno poznatků
starých mistrů, nikdy by nemohlo docházet k podobným výstřelkům a čirému šílenství, které propaguje ku
příkladu ve svém díle Staudenmaier. Troufalost moderních badatelů německých a amerických jde tak daleko, že
propagují vyslovené šílenství jako magii, kterou diskreditují v očích všech rozumných a vážných lidí.
Začal jsem polemikou. Přejděme k vlastnímu předmětu. Co je koncentrace. S. I. Hermes ve svých předváleč-
ných kurzech definuje koncentraci jako stav mysli, za kterého převládá jediná myšlenka. K tomu dodává, že za
tohoto stavu mysli nutno vyloučit vše z vědomí, co by se netýkalo předmětu, na který jsme soustředěni.
Dále praví, že je ideálem ztotožnit se plně za tohoto stavu s předmětem soustředění. Definice tato je správná.
Hermes však neříká dvě důležité věci: co je výsledkem koncentrace a jak předejít nebezpečí z ní plynoucímu.
Hledíme-li na koncentraci jako na část psychurgického výcviku, je jejím konečným cílem divotvorství, po
anticku řečeno: thaumaturgie. Patří tedy koncentrace právem do psychurgie, neboť je uměním týkajícím se
výlučně lidské psychy a vyvažuje její ovládnutí.
Avšak koncentrace jakožto stav sám o sobě, což výslovně podtrhuji, je společnou jak theurgii, tak i magii i al-
chymii. Tehdy je prostředníkem, kterým navazujeme pouto mezi lidskou psychou a silami mimolidskými. Nepatří
proto jako stav duševní výlučně magii, do které jest někdy až příliš násilně vřazována.
Důležité jest uvědomit si, že koncentrace může být nebezpečnou. Ano, jest nebezpečnou ve všech jmenova-
ných disciplínách, není-li dbáno pečlivě přípravě těla i samotné psychy. Praktikové, jakými byli joginové a
kabbalisté, nestanovili svoje předpisy bezúčelně. později to zdůvodním.
Jog předpisuje svému žáku, aby dbal denně pečlivě především:
1. jamy, tj. přísnosti, důslednosti,
2. nijamy, čistoty (mravní, fyzické),
3. asany, pozice,
4. pranajamy, dechu,
5. pratjahary, vnitřního zkoumání sama sebe.
Těchto pět předpisů se týká přípravy těla. Pak teprve přistupuje jog ku koncentraci jako k základu ovládnutí
mysli, jež končí v nirvikalpa samadhi, ve spojení s Parabrahmem.
Když jsme procvičili cviky, jak jsou předepsány k nacvičení koncentrace v minulém ročníku Logosu,
můžeme se pokusit o různé úkoly, jako ku příkladu je zastavení kyvadlových hodin soustředěním se na jejich
představu klidu, či konat pokusy s různými předměty.
Zde nutno uvážit Staudenmaiera, jenž se mylně domníval, že má co činit s démony, avšak jeho výsledky byly
uzpůsobeny naprostým ztotožněním se s dotyčným předmětem. Jsou to ve skutečnosti pouhé hračky, dobré k
poznání, jak daleko jsme ovládli soustředění.
Hermetikové pěstují umění koncentrační tím, že se soustřeďují na různé znaky kabbalistické. Je to především
znamení pentagramu vyryté na bílém mramoru a pozlacené. Pentagram je obrácen jedním hrotem nahoru.
Vztyčíme-li jeho dva hroty, překročíme vbrzku bránu Olam ha ppiruth – světa zla a vstoupíme do něho. Proto je
soustřeďování na znaky nebezpečné, nejsme-li tělesně i duševně připraveni alespoň tak, jak předpisuje kabbala
nebo jog a neznáme-li význam signatur. Dovolím si to dokázat na systému Kerningově. Známý český autor před
lety počal propagovat tento systém. V prvních svých pracích tvrdí, že i hříšník může tento systém praktikovat a
dosáhnout těchže výsledků jako bezhříšný, ovšem pomaleji. Je to však omyl. Předpisy jogu a kabbaly by byly
potom zbytečné.
Kerningovo první cvičení koncentrační se týká pratvaru hlásky – I. Kabbala nás poučuje, že tento pratvar je
znakem elementálů vody. Dále pratvar hlásky A je znakem elementálů země. Kabbalistická i magická zkušenost
nás však dále poučuje, že tyto dvě třídy šedimů, živlových elementálů, jsou člověku nepříznivé až do nejhoršího
nepřátelství. Každý si jistě dovede představit nebezpečí, do kterého by se uvedl těmito koncentračními cviky
předem tělesně i duševně neočištěný žák, lačný zjevů. Proto mnoho cvičících žáků, kteří neznají magického
významu signatur a spoléhají pouze na propagátory podobných soustav, se domnívá, že dosáhli nevím jak
záviděníhodných stavů a tím v uvedených příkladech jsou posednuti nejnižšími démony živlů. Pokračují-li pak
dále a cvičí-li hlásky či dokonce skládají-li je ve slova neznajíce jejich záporných kvalit, řítí se střemhlav do
náruče takových masikim a ruchoth raoth, v jejichž halucinačním víru se pohybují po léta bez naděje na
vyváznutí. Proto koncentrační cviky a znaky vyžadují bezpodmínečně vždy dodržení čistoty těla i duše a znalost
signatur. Jedině tak poznáme nebezpečí a ubráníme se mu. Také soustřeďování na zdánlivě nevinné astrologické
znaky planet může být nebezpečné v určitých dobách astrologicky zjistitelných.