DoporučujemeZaložit web nebo e-shop

Magické drogy

Magické drogy

 

 

"Můžete vábit motýla - makovičko. Můžete se vznášet jako motýl v čarovném vzduchu. Stačí vám nasát trošku hydrochluoridu kokainu do svých nozder a naplní Vás intenzivní mužnost a energie, likvidátor překážek. Stačí vykouřit pár dýmek opia a vznesete se k těm bezmračným a neemocionálním výšinám blaženosti filosofa. Stačí si dát trochu hašiše a spatříte všechnu tu fantastikou nádheru pohádek a tisíceronásobně umocnělou; nebo se nadechnout z lahve éteru, jako by to byla duše vaší milované a pochopíte tu podstatu krásy v každé obyčejné, důvěrně známe věci." Aleister Crowley 

 "Existují též jisté látky, vzbuzující extázi a připravující magnetický spánek; některé z nich přivádějí do služeb imaginace všechny ty nejživější a nejbarvitější odlesky elementárního světla; ale užívání těchto látek je nebezpečné, poněvadž všeobecně pusobí omámení a opojení. Nicméně je užíváme, avšak pouze v přesně vypočtených poměrech a za zcela vyjímečných okolností." Eliphas Lévi Zahed

V přírodě se vyskytuje více halucinogenních rostlin než kolik jich člověk dosud objevil. Pouze nějakých 1000 druhů z celkových 500 000 bylo používáno pro své halucinogenní vlastnosti a ve světě existuje jen málo oblastí. kde by se nevyskytovala žádná halucinogenní rostlina využívaná domorodou kulturou.

V Evropě dosáhlo užívání halucinogenů největšího rozmachu v období antiky. Omamné látky byly téměř výhradně využívány k čarodějnickým praktikám. Mezi nejdůležitější rostliny patřily především : durman, mandragora, blín, rulík a pablen.  

Magické drogy jsou látky rostliného původu, kterých se používá k různým magickým operacím., např. jako součástí magických kuřidel, v mastích k usnadnění výstupu astrálního těla, vnitřně k navození stavů magického vědomí atd. Tvoří pestrou řadu od klasických narkoik (hašiš, opium, meskalin) až po "čarodějnické byliny" (durman, rulík, oměj).

C.Castaneda ve svých populárních spisech popsal zasvěcovací užívání peyotlu v náboženském kultu jistého kmene jihoamerických indiánů, kde je používání těchto magických drog velmi rozšířeno.  Falrmakologicky se jedná o účinné halucinogeny. Castaneda popisuje jak rozmlouval se zvířaty, např. s prérijním kojotem, s personifikovaným kořenem peyotlu atd. Užití některých magických drog v podstatě usnadňuje a urychluje výsledky magických operací, zejména nekromantických. Existuje široká paleta těchto "magických trav" jak je nazýval Plinius. Kromě již zmíňených jsou to zejména aloe, sporýš, dubové jmelí, černý bez, meduňka, čemeřice, lilie, jalovec, hřebíček, třezalka, vavřín a další magické rostliny, které se používají buď vcelku, nebo se z nich extrahují účinné látky. Bylo by však pochybné domnívat se, že magické fenomény, jak jsou pozorovány během magických operací, jsou pouhými halucinacemi, tj. vidinami bez reálného, objektivního obsahu. Usnadňují pouze lidskému mozku vnímání astrálního světla, které je médiem těchto fenoménů. 

Čarodějnická mast

Již v období renesance vykonal jistý učenec pokus s čarodějnickou mastí, jíž se natírali ti, kdož se chtěli účastnit
sabbatu. Byla to zvláštní směs narkotických bylin rozpuštěných v tuku z dítěte (obsahovala mimo jiné rulík, blín a durman) a vtírala se na několika místech do těla. Přesvědčil se, že vyvolávala sny o létání, spojené s erotickými sny. Týž pokus vykonal v minulém století K. Kiesewetter, známý historik okultismu a celkem nedávno kulturní historik Willi Peuckert se svými asistenty s týmiž výsledky. Nicméně okultisté soudí, že sabbat není jen záležitostí fantazie podnícené užitím určitých drog, nýbrž se koná jako shromáždění v astrálních tělech, takže může být za určitých
okolností i pozorován osobou přímo nezúčastněnou. Čarodějnická mast slouží k vymístění astrálního těla.

Magická kuřidla (Josef Veselý)

Pod pojmem magická kuřidla rozumíme látky rostlinného, živočišného nebo minerálního
původu, jež se používají k fumigaci (vykuřování, z lat. fumus = kouř), která je významnou součástí
ritů obřadné magie. Účinek kuřidel je několikerého druhu. V první řadě působí kuřidla na operatérovu psýchu a
přispívají k „vyladění“ jeho mysli do stavu, v němž je schopen komunikovat s transempirickými
entitami. Energie vynaložená na získání těchto látek slouží k jejich dynamizaci a představuje důležitý
faktor, který se nemalou měrou podílí na dobrém výsledku mágovy práce. V neposlední řadě se zde
pak uplatňuje aspekt, který bychom mohli označit takřka za „fyzikální“. Některé látky jsou silnými
kondenzátory astrálního světla a jejich použití usnadňuje evokované entitě, aby se materializovala, ba
přímo ji k tomu nutí.

Magická kuřidla se tradičně dělí na čtyři hlavní třídy:
• purifikační (resp. očišťovací nebo přípravná)
• exaltační
• materializační
• obranná

Planetární kuřidla:

Kuřidlo Saturnovo: Skládá se ze semen černého máku a blínu, kořenu mandragory, práškovitého magnetovce a myrrhy, vše smíchaného s netopýří krví.

Kuřidlo Jupiterovo: Semena jasanu, aloe, etrosax, vše smíchané s krví vlašťovky.

Kuřidlo Martovo: Pryšec, čemeřice, magnet a síra v práškovitém stavu, smíchané s krví černého kocoura.

Kuřidlo Slunce: Šafrán, ambra, pižmo, aloe, vavřín, karafiát, kadidlo a myrrha, smíchané s krví bílého kohouta.

Kuřidlo Venušino: Pižmo, aloe, ambra, růže a červené korále, smíchané s krví holubice a mozkem vrabce.

Kuřidlo Merkurovo: Mastix, kadidlo, karafiát, achát, smíchané s krví straky a mozkem lišky.

Kuřidlo Luny: Semena bílého máku, kadidlo a kafr, smíchané s krví husy neb s menstruační krví ženy.

O užívání hmotných dráždidel PAPUS

Zabývejme se nyní látkami, které působí na nervové zásoby, a tím na středisko intelektuální; dali jsme těmto látkám jméno dráždidla a povzbuzovadla.

Fyziologicky působí dráždidlo, jak jsme pověděli, na nervové zásoby. Jste například unaveni, cítíte sklon k usnutí; to znamená, že vaše vůle už nemá k dispozici dost nervové síly; chcete na okamžik odolat spánku, vypijete kávu a brzy se práce stane opět snadnou – až do nové reakce. Co nastalo v takovémto případě?

Víme, že v normálním stavu existuje v nervových pleteních velikého sympatiku zásoba nervové síly. Prvním působením dráždidla je to, že působí na tyto zásoby a vrhne do služeb organismu nervovou sílu, chovanou až dosud v zásobě. Prvním důsledkem této působnosti je nová silnost intelektuálního střediska; ale dalším důsledkem je hluboká únava organismu, která, pokud se příliš prodlouží, může přivodit těžké poruchy.

Alkohol

Jako většina dráždidel je i alkohol výtvorem působnosti lidské vůle na plod přírody; je jedním z nejcennějších, ale i z nejnebezpečnějších činitelů, které jsou člověku k službám.

Působnost alkoholu užitého ve formě kořalky je velmi rychlá, ale jen málo hluboká, a proto i velmi málo trvalá. Pod vlivem alkoholu se uvolňuje značná část nervové síly, a duch je jakoby osvícen bohatstvím a množstvím nápadů rodících se v intelektuálním středisku. V takovém okamžiku nesmíme myslit na to, abychom konali práce logické úvahy nebo trpělivosti; je třeba se spokojit se zaznamenáváním nápadů, které se ženou myslí rychle jako blesk těch několik minut, co trvá působnost tohoto dráždidla.

Alkhol nám na velice krátkou dobu propujčuje sílu. Dokážeme na omezenou dobu disponovat s větším množstvím energie a použít jí na to co je potřeba. Intenzivní je účinek na pudová střediska a pudové vlastnosti. Ne nadarmo říkali Američtí indiáni alkoholu ohnivá voda. Negativní působení ohně v člověku roste. Organismus se zahřívá a vysušuje. Jsou podporovány ohnivé vlastnosti. Problematická může být agresivita a sexuální touha. Větším množstvím roste nerovnováha v organismu. Vyšší já ztrácí kontrolu a roste ego. Člověk přestává dodržovat své vlastní a později společenské normy. Tento fakt se dá využít pozitivně k dodání odvahy a sebejistoty, avšak při strátě kontroly může vést k problémům. Po odeznění fáze síly přichází úzkost a deprese.

Káva

Káva je nejmocnějším dráždidlem co do délky působnosti, a je možno ji vždy mít po ruce.

Káva připravená obvyklým způsobem má dvojí, dost jasně oddělenou působnost:

1. Během hodiny přímo po požití působí místně na břišní nervovou pleteň, a podporována svou teplotou, usnadňuje zažívací práci, umožňujíc takto upotřebit pro sebe větší část nervové síly.

2. Dvě nebo tři hodiny po požití začíná káva působit na sféru intelektuální. Tato působnost trvá jednu až dvě hodiny na každou požitou číšku. Jestliže jsme tedy vypili kávu v jednu hodinu, začíná psychická působnost ve tři hodiny a trvá až do hodiny páté. Od této doby pak prázdnost žaludku působí sama jako dráždidlo, a intelektuální práce se stává čím dál tím snazší, ovšem s podmínkou, že se nám jedná jen o zachycování poznámek, náčrtků nebo schémat, a ne o úpravu nebo provádění děl. Pít je třeba zrána na lačný nebo na téměř lačný žaludek, anebo večer, pokud jsme večeřeli jen lehce.

Káva není tak mocným ohněm jako alkohol, avšak na určitou dobu nám dodává velké množství síly a energie. Povzbuzuje mentální šinnost a rozum. Potlačuje únavu a zvyšuje bdělost. Má rychlý nástup a rychle přestává působit. Ve výsleku má organismus mnohem méně energie než před užitím. S větším množstím kávy roste napjetí a nervosita.

Čaj

Působí-li káva ke konci svého povzbuzovacího období prudký, ale pomíjející výbuch pesimismu, působí čaj mnohem zákeřněji.

Intelektuální povzbuzení způsobené čajem je asi uprostřed mezi kávou a alkoholem. Toto povzbuzení je ale mírné a nikdy nevykazuje prudká období ostatních dráždidel. Čaj činí člověka melancholickým a nervová střediska ponenáhlu, ale postupně anemickými. Jen zřídka vidíme pod vlivem čaje vznikat návaly pesimismu. Zato jsem ale často viděl velmi těžké nervové anemie u ruských studentů, kteří nadměrně pili čaj.

Jakost tohoto dráždidla umožňuje trvalou intelektuální práci. Je to jediné dráždidlo, které lze použít v obdobích realizace.

Čaj je mnoha kulturami doporučován jako lék. Jsou různé čaje s různými účinky. Některé silně povzbuzující s účinkem na koncentraci. Jiné euforizující, rozšiřující vědomí a zintenzivňující jasnozřivost. Výhodou čaje oproti kávě je, že po pomalém nástupu přichází stav povzbuzení, ale po odeznění účinků organismus má stejně energie jako na začátku.

Indické konopí

Indické konopí (Cannabis indica) se v experimentální démonologii všestranně používá. Zatímco dříve se kouřilo listí této rostliny, dává se dnes přednost mnohem intenzívněji působící z ní připravené tinktuře (Tinctura cannabis indica). Látky obsažené v této rostlině mohou v experimentátorovi nejen vyvolat narkózu, ve které vidí většinou jen předměty své vlastní fantasie, ale mohou i otevřít jeho astrální smysly a navodit tak skutečné spojení s astrálním světem. Indické konopí, ať v kouři či v tinktuře, přivádí experimentátora do více či méně hlubokého stavu somnambulismu. Kdo má od začátku pokusu ve svých cílech a záměrech jasno, může s prospěchem využít abnormálních duševních stavů somnambulismu pro četné účely. Např. malíř, když je také pouze začátečníkem, tvoří v tomto stavu barevně i kompozičně pozoruhodná díla. Předpokladem pro takové dílo jsou samozřejmě určité duševní kvality. Plastické vidění a vnímání jevů v somnambulním stavu působí na podvědomí a povzbuzuje odpovídající nervová centra, která předávají astrální vize a obrazy do vědomí, kde jsou tyto nímány stejně jako něco hmotného. Kdybychom měli uvádět všechny skutečné zážitky z této oblasti, překročilo by to rámec tohoto díla. Také zde se kladou nároky na badatelovu trpělivost a vytrvalost. Při těchto pokusech je obzvláště třeba vyvarovat se přepínání, protože jinak by mohlo dojít k poškození zdraví. Pokusy s indickým konopím jsou tak jednoduché, že je může každý snadno provést. Pro pokusy se nejlépe hodí večerní hodiny. Experimentátor vypije najednou 5 až 8 kapek (podle konstituce) Can. ind. ve skleničce vody. Pak oblečený ulehne a uvolní všechny svaly. Přitom se soustřeďuje na živé přání vstoupit do kontaktu s démonickými silami a se samozřejmostí očekává úspěch pokusu. Musí přitom dávat pozor, aby bdělé vědomí nepřešlo ve snění. Ovládání nejrůznějším způsobem přicházejících fenoménů vyžaduje plné duchapřítomnosti. Konopí je pro své halucinogenní účinky známé po celé Asii už odpradávna. Marihuana v jediném okamžiku vyprázdní celou zásobu nervové síly a vrhne ji v celém množství ke sféře intelektuální. Ideje jsou tím přehnány, rozšířeny, zázračným způsobem okrášleny. Je ale třeba aby počáteční idea a počáteční fyzický pocit přetrvaly.

Josef Durr o konopí píše : Indické konopí (Cannabis indica) se v experimentální démonologii všestranně používá. Zatímco dříve se kouřilo listí této rostliny, dává se dnes přednost mnohem intenzivněji působící z ní připravené tinktuře (Tinctura cannabis indica). Látky obsažené v této rostlině mohou v experimentátorovi nejen vyvolat narkózu, ve které vidí většinou jen předměty své vlastní fantazie, ale mohou i otevřít jeho astrální smysly a navodit tak skutečné spojení s astrálním světem. Indické konopí, ať v kouři či v tinktuře, přivádí experimentátora do více či méně hlubokého stavu somnambulismu. Kdo má od začátku pokusu ve svých cílech a záměrech jasno, může s prospěchem využít abnormálních duševních stavů somnambulismu pro četné účely. 

Marihuana je určitý katalizátor. Ve změněném stavu vědomí s pomocí marihuany dokážete potlačit rozumnou část já a uvolnit představivost. Zesílí se vnímání obrazů, hudby, doteků a chutí. Dochází k náhlému uvolnění emocí. To může být nebezpečné pro lidi s určitými dispozicemi nebo v obtížných životních situacích, kdy emoce z různých důvodů potlačujeme. Ve změněném stavu vědomí nám půjde lépe naladit se citově. Může dojít k získání nového náhledu na věc. Koncentrace však může být těžší. Čím větší množství požité marihuany, tím větší odpoutání se od rozumu a tím těžší koncentrace. To může být účelné u něktrých metod např. v šamanismu. Také Indičtí jogíni v Nepálu kouří před těžkými fyzickými cvičeními a meditacemi marihuanu. Ale použití marihuany může být nevhodné u mentální magie a technik vyžadující přesnost a koncentraci. Ostří se tupí. Marihuana ve větším množství působí tlumivě. Mysl má tendenci vyhledávat věci libé na úkor věcí nelibích, což může působit oslabení vůle. 

Peyotl

Obsahuje alkaloid meskalin. Užívání peyotlu je velmi starého data. Dnes se tento zvyk rozšířil z Mexika odkud pochází i do USA, kde se nedávno stal základem nového indiánského náboženství.

O účincích peyotlu hovoří Carlos Castaneda v Učení dona Juana.  Castanedovy zkušenosti, navozené zpočátku také halucinogenní drogou meskalinem, potvrdily esoterickou tezi o možnosti rozšíření vědomí za hranice konvenčního modelu „skutečnosti", který je fakticky světem určitých konstrukcí, konvencí a předsudků, vymezených konvenčním způsobem myšlení. Poznání je stav mysli, který je determinován způsobem vnímání a myšlení, způsobem, který může být různými metodami a zkušenostmi, které jsou používány, rozšiřován na „neuvěřitelné" dimenze „jiných světů", které ovšem znali již staří okultisté.

Své zážitky z účasti na peyotové ceremonii popsal také německý psychiatr Gůnter Ammon v pozoruhodné knize „Mnohodimenzionální člověk" (1986), která je zajímavým pojednáním k tématu transpersonální psychologie. Ammon
se se svým kanadským kolegou Paulem Pattersonem zúčastnil ceremonie „Církve rodilých Američanů". Podle Ammona sdružuje tato církev asi čtyři sta indiánských kmenů a má vedle významu náboženského (rituální přijímání
peyotu je tu analogické přijímání hostie při katolické mši), také význam politický, představuje největší sílu ve hnutí za občanská práva „rudého muže" v USA. Kromě toho má, podle Ammona, peyotová ceremonie léčebné účinky na ty, kteří se jí účastní také proto, že jako nemocní si přejí být vyléčeni. Užití drogy má celou řadu účinků - jde nejen o účinky meskalinu, ale také psylocybinu a dalších drog: uvolňují se určité obsahy nevědomí, určité skryté schopnosti, překračují se hranice vnímání, objevují se vize, rozšířené vědomí a rozšířené ego - zkušenosti atd. Mnohé z těchto zkušeností, které byly označovány jako „experimentální mystika".

Při experimentování s dráždidly je nutné respektovat zákony země ve které se nacházíte. U účinku všech dráždidel záleží na fyzické a psychické kondici před požitím. Jste-li nemocní, nebo necítíte-li se stabilně neexperimentujte. Dobře si vše rozmyslete a nejprve se informujte o všech účincích a rizicích včetně rizika závislosti. Při experimentech s dráždidly vždy buďte ve skupině nebo ve dvou. Jeden by měl zůstat s čistou myslí, aby mohl v případě problémů zakročit. 

 

aktualizováno: 25.11.2021 12:54:47